Brno Open 2012
  IO Adult Latin Faces

Brno Open 2012
  IO Adult Latin R2

Brno Open 2012
  IO Adult Latin Redance

Brno Open 2012
  IO Adult Latin R1 Vol.2

Brno Open 2012
  IO Adult Latin R1 Vol.1

Starší galerie

StarDance 3 - Rozloučení

Velké finále StarDance 3 jsem měl možnost zažít na vlastní kůži a můžu říci, že to byl jiný zážitek, než prostřednictvím televizní obrazovky. Člověk sedící u TV si možná ani neuvědomí, co všechno je třeba udělat, aby bylo možno takovou show zprostředkovat skoro dvěma milionům diváků.

Než se člověk dostane k pavilonu, kde se StarDance natáčí, mine asi deset kamionů s nápisy jako „PŘENOSOVÝ VŮZ“, „STARDANCE 3“ nebo „PŘÍMÝ PŘENOS“ a při troše štěstí nezakopne o tuny kabelů, které se jako liány proplétají úplně všude. Přímo u vstupních dveří už to pomalu začíná - všude pobíhají desítky lidí, telefonují, v ruce mají papíry a člověk má pocit, že se jedná o krizový štáb řešící evakuaci celého výstaviště.

Když už se dostanete na sál, čeká Vás první překvapení ve stylu: „Kurňa ten parket je ale malej!“. Fakt že jo, v telce to vypadá na solidní taneční plochu, ale parket je tak akorát na standard a moc to nerozjíždět. Všude okolo sálu stále pobíhá tuna lidí a něco řeší. Sál sám o sobě vypadá stejně dobře jako v televizi - barevná světla, všude nápisy Stardance, Moondance orchestr tiše profukuje trubky a ladí nástroje... takové melé-velké mraveniště.

Samotný přenos je vlastně taková zvláštní věc. Člověk sedí, kouká na tančící páry a vůbec nemá pocit, že na to samé doma koukají ony dva miliony Čechů. Jen trochu Vám to připomene Marek s Terezou, kteří své pohledy zuřivě upírají tu na kameru číslo dva, tu na kameru číslo tři, přičemž si pečlivě hlídají značky na parketě, aby stáli na tom správném místě pro záběr kamery. No a když Honza nebo Honza začínal tančit, tak asi tou přítomností tam jsem měl trému za ně. U televize není člověk přímo v jámě lvové a člověk vnímá tu atmosféru mnohem intenzivněji.

Taky jsem byl mile překvapen tím, jak – alespoň já jsem to tak cítil – mezi páry nevládla ale žádná nevraživost či souboj. Všichni tam na mě působili jako jedna velká rodina, co prostě hopsá po parketě a dělá show pro lidi.

Po skončení přenosu nastalo „novinářské šílení“. Ono to není úplně zřejmé, ale pro páry to musí být trochu děsivá část večera. Na parket se nahrnulo tak cca 20 novinářů (fotografů) a začal hon na fotky. V praxi to vypadá tak, že jeden fotograf požádá pár, aby si k sobě stoupli, že je blejskne. V tu chvíli se ve vzdálenosti tak 50 cm od páru vytvoří půlkruhový hrozen oněch fotografů a začne „blesková smršť“. Aby byla jistota, že fotka bude správná, fotí se takzvaně na „kulomet s bleskem“, tedy jeden blesk 5x za sekundu blýskne – a pozor! krát 20 fotoaparátu a to cele trvá tak minutu až dvě. Už chápu, proč celebrity nosí brýle. A proč to trvá tak dlouho? No každý chce mít přímý pohled páru do objektivů, takže se z onoho hroznu tu ozve „Honzo tady“ nebo „Zuzko sem, prosím“ a během toho slyšíte jen TATATATATATATATATA (to je jako zvuk cvakání spouště foťáku :-D) No a pokud jste vysocí jako já - výška ustřelené kecky - tak šance dostat se do tohoto chumlu je prakticky nulová – viz fotka č. 14 a to mám urputně natažené ruce.

Já jsem zvolil taktiku „nefotím s davem“ a sekal jsem si fotky tak, jak se mi zlíbilo až po hlavním náporu. Přece jen jsem nemusel do deseti minut odesílat fotky do redakce jako ostatní.

Byla to pro mě zajímavá zkušenost. Vidět takovou věc naživo je prostě úplně něco jiného. Není to o tom jen sedět doma v teplákách s pívem a kritizovat, jak to tam šlapou jak zelí, tam jste tím opravdu pohlceni…

Sára Jesenská
Hobby LAT, Hobby STT